Tyto dva honosné hoblíky budou v roce 2016 součástí nové výstavy o světonázoru a vědění kolem roku 1600  © Staatliche Kunstsammlungen Dresden, Jürgen Karpinski

V drážďanském Rezidenčním zámku se 19. března 2016 otvírá nová stálá expozice nazvaná "Světonázor a vědění kolem roku 1600". V šesti nových sálech, na 600 čtverečních metrech, je nyní k vidění kurfiřtská sbírka pozdně renesančních objektů z doby "kurfiřtsko-saské kunstkomory", kterou v roce 1560 založil August Saský. Rekonstrukce sálů je jedním z dalších kroků k dokončení Rezidenčního zámku, současné nejvýznamnější kulturně historické stavby v Sasku.

Výstava nemá za cíl rekonstruovat renesanční kunstkomoru, jako sbírku tehdejšího vědění. Mnohem více chce přiblížit světonázor a živý zájem saských panovníků o vědecké a technické novinky, které měly už v tehdejší době klíčový mocenský význam. Je zajímavé pohlédnout na objekty, jimž byl v době objevování nových světů připisován zásadní význam. A nešlo zdaleka jen o zbraně. Mezi exponáty najdeme mnohem více různé technické instrumenty, psací potřeby a zapisovací přístroje, ale i zahradní nářadí, deskové hry, klenoty a exotické věci v přírodní i umělecky zpracované formě.

Těžiště nové stálé expozice v prvním podlaží budovy Georgenbau tvoří pozdně renesanční díla z drážďanské kunstkomory. Výstavní plocha činí zhruba 600 metrů čtverečních a zabírá sedm sálů, z čehož se jedna místnost je určena dočasným expozicím. Umělecká díla z fondů Zbrojnice doplňují výpůjčky různých muzeí Státních uměleckých sbírek v Drážďanech, ale i dalších institucí a soukromých sbírek.

Každý ze šesti sálů je věnován speciálnímu tématu. Úvod tvoří sál, jehož středobodem je kurfiřt August Saský (1526—1586), zakladatel drážďanské kunstkomory. Pod názvem „Kurfiřt jakožto artifex“ prezentujeme sbírku nástrojů, které byly charakteristické pro raný drážďanský Kabinet umění. Spektrum exponátů sahá od zahradnického nářadí přes nástroje zlatníků, stolařů a obráběčů železa až po takzvaná "páčidla".

V dalších výstavních prostorách se nacházejí nákladně zdobené skříně uměleckého kabinetu, dvě bohatě vybavené kabinetní skříně z Augsburku, dva hrací stolky s duhově hrajícími intarziemi z perleti, deskové hry z cenných materiálů, hudební nástroje nebo také filigránní soustružené umělecké předměty a umělecké poklady. Jedinečná sbírka kombinovaných zbraní, které spojují ohromující efekty s vysoce specializovanou kovářskou technikou výroby zbraní, zahájí budoucí galerii pušek v navazující Dlouhé chodbě (Langer Gang).

Objevení a pokoření cizích světadílů se v Kabinetu umění odrazilo v podobě dovozu exotických materiálů v nezpracované i umělecky ztvárněné formě. V páté místnosti obchůzky může návštěvník objevit kromě jiného údajný roh legendárního jednorožce (zub kytovce narvala), nádoby z horského křišťálu, slonoviny, kokosových ořechů a pštrosích vajec. Originální křtitelnice a cenné stříbrné nádoby z drážďanské zámecké kaple svědčí o příklonu saských kurfiřtů k luteránské reformaci.

Rezidenční zámek za druhé světové války až do základů vyhořel. Cílem rekonstrukce, započaté roku 1997, je vrátit místnostem historickou podobu, ale zároveň vybudovat i moderní zázemí. Návštěvníky z celého světa přitahuje Historická a Nová Zelená klenba, Turecká komora, Kabinet mincí a zbrojnice v Obřím sále. Obnova zámku pokračuje dále. Na jaře 2017 budou hotovy prostory „Gardesaal“, výstava „Auf dem Weg zur Kürfürstenmacht“ a „Kurfürstliche Garderobe“ s nádhernými kurfiřtskými róbami. Spolu s výstavou „Weltsicht und Wissen um 1600“ vznikne z východního křídla a z východní části severního křídla nové "Renesanční křídlo zámku". V době renesance patřil drážďanský Rezidenční zámek k nejkrásnějším a nejvýznamnějším zámkům v Německu. Po staletí byl sídelním a reprezentačním místem kurfiřtského a královského rodu Wettinů.

Hlavní informace o výstavě

KDY: od 19.03.2016 | OTEVŘENO: 10–18 h, úterý zavřeno

KDE: Rezidenční zámek | ADRESA: Residenzschloss Dresden, Taschenberg 2, 01067 Dresden

VSTUPNÉ: jednotná vstupenka do Rezidenčního zámku | český audioguide zdarma (jen na expozice Nová Zelená klenba a Turecká komora)

VSTUPNÉ DO CELÉHO ZÁMKU (kromě Historické Zelené klenby): 12 € / 9 € (slevu lze získat i s Kulturním pasem Euroregionu Labe/Elbe) | do 16 let zdarma | český audioguide na stálé výstavy v ceně

www.drazdany.info/skd (CZ) | www.skd.museum (DE | EN | CZ)

Fotogalerie

 © Staatliche Kunstsammlungen Dresden, Hans-Peter-Klut

 © Staatliche Kunstsammlungen Dresden, Jürgen Lösel

 © Staatliche Kunstsammlungen Dresden, Jürgen Lösel

 © Staatliche Kunstsammlungen Dresden, Jürgen Karpinski

 © Staatliche Kunstsammlungen Dresden, Jürgen Lösel

 © Staatliche Kunstsammlungen Dresden, Jürgen Karpinski

 © Staatliche Kunstsammlungen Dresden, Jürgen Karpinski

...

Německý text článku

DE: Im Dresdner Residenzschloss eröffnet ab 19.03.2016 unter dem Titel „Weltsicht und Wissen um 1600“ eine neue Dauerausstellung. 1560 hatte Kurfürst August (1526–1586) die sogenannte kurfürstlich-sächsische Kunstkammer gegründet. In sechs neuen Sälen werden nun auf 600 Quadratmetern kurfürstliche Sammelobjekte aus der Zeit um 1600 zu sehen sein. Mit der Sanierung der Räume ist ein wichtiger Schritt auf der prominentesten Kulturbaustelle Sachsens getan. Der Wiederaufbau des Residenzschlosses schreitet voran. Die Ausstellung „Weltsicht und Wissen um 1600“ veranschaulicht die Vielfalt des Phänomens Kunstkammer anhand von Werken und Sammlungsobjekten aus dem Besitz der sächsischen Kurfürsten, ohne eine Rekonstruktion der kurfürstlich-sächsischen Kunstkammer anzustreben. Die Räume sind einzelnen Themen gewidmet. Den Auftakt bildet ein Saal, der Kurfürst August (1526–1586), den Gründer der Kunstkammer, in den Mittelpunkt stellt. Unter der Bezeichnung "Der Kurfürst als artifex" wird der erhaltene Bestand der zahlreichen Werkzeuge, welche die frühe Dresdner Kunstkammer prägten, präsentiert. Die Bandbreite reicht von Gartengeräten über Goldschmiede-, Tischler- und eisenbearbeitende Werkzeuge bis zu den sogenannten Brechzeugen. Der Sammlungsgründer wird hier als handwerklich tätiger und ökonomisch vorausschauender Landesherr gewürdigt. In den weiteren Ausstellungsräumen stehen aufwendig verzierte Kunstkammerschränke, zwei reich ausgestattete Augsburger Kabinettschränke, die dem Betrachter eine Welt im Kleinen eröffnen, zwei mit irisierender Perlmutter eingelegte Spieltische, Brettspiele aus kostbaren Materialen und Musikinstrumente neben filigranen Drechselkunststücken und Werken der Schatzkunst. Die einzigartige Sammlung von Kombinationswaffen, in denen sich der verblüffende Effekt mit hochspezialisierter Waffenschmiedetechnik verbindet, wird den Auftakt zur künftigen Gewehrgalerie im anschließenden Langen Gang bilden. Die Entdeckung und Eroberung fremder Weltteile fand in der Kunstkammer ihren Niederschlag im Eingang exotischer Materialien in unbearbeiteter Form und in künstlerischer Verarbeitung. Im fünften Raum des Rundgangs wird der Besucher unter anderem das vermeintliche Horn des legendären Einhorns (Narwalzahn), den Kopffortsatz (Rostrum) eines Sägezahnrochens sowie Gefäße aus Bergkristall, Elfenbein, Kokosnuss und Straußeneiern entdecken. Der originale Taufstein und kostbare Silbergefäße aus der Dresdner Schlosskapelle zeugen von dem Bekenntnis der sächsischen Kurfürsten zur lutherischen Reformation. Das Dresdner Residenzschloss brannte im Zweiten Weltkrieg bis auf die Grundmauern nieder. Der Wiederaufbau folgt seit 1997 dem Ziel, den historischen Glanz der Räume zu rekonstruieren und gleichzeitig einen modernen und lebendigen Museumskomplex zu schaffen. Besucher aus aller Welt zieht es in die bereits fertiggestellten Ausstellungsräume des Historischem und des Neuen grünen Gewölbes, der Türckischen Cammer, des Münzkabinetts, der Rüstkammer und den Paraderäumen August des Starken. Die Sanierung wird weiter gehen. Im Frühjahr 2017 folgen die Bereiche „Gardesaal“, „Auf dem Weg zur Kürfürstenmacht“ sowie „Kurfürstliche Garderobe“ mit ihren prachtvollen Kostümen. Zusammen mit der Ausstellung „Weltsicht und Wissen um 1600“ werden sie den „Renaissanceflügel – die kurfürstliche Rüstkammer“ im Ostflügel und im östlichen Nordflügel ergeben. Das Residenzschloss Dresden zählte einst zu den prächtigsten und bedeutendsten Schlössern der Renaissance in Deutschland. Über Jahrhunderte wurde es von den Kurfürsten und Königen als Ort der Macht und Repräsentation genutzt.