Do 3. října 2017 se na zámku Weesenstein koná výstava věnovaná zajímavé a nevšední sběratelské a badatelské osobě prince Johanna Georga von Sachsen z rodu Wettinů a jeho sbírce, kterou si přivezl ze svých cest po Orientu. Výstava má české texty. Na zámku Weesenstein mají všechny exponáty české popisky a k dispozici je český audioprůvodce i jeho verze pro děti.

Saský zámek Weesenstein leží v malebném údolí říčky Müglitz, jen 25 kilometrů od českých hranic (u dálnice D8). Tento architektonický skvost, obklopený nádhernými zahradami a označovaný za "Perlu ze saské koruny" koupil do vlastnictví královského rodu Wettinů v roce 1830 Anton von Sachsen (1755–1836). Weesenstein od té doby náležel druhorozeným synům saských králů. Sídlil tu i král Johann (1801–1873), známý rovněž svým překladem Danteho Božské komedie. Vnuk krále Johanna, princ Johann Georg se věnoval především cestování a zámek v roce 1917, tedy rok před zánikem saské monarchie, prodal. Sto let od tohoto prodeje se na Weesensteinu koná mimořádná výstava o sběratelské a cestovatelské činnosti Johanna Georga von Sachsen (1869–1938).

Mimořádná výstava "Princ v Orientu"

Princ Johann Georg von Sachsen (česky Jan Jiří Saský, * 1869 Drážďany; † 1938 Freiburg i.B.) byl vedlejším představitelem saských dějin. Jako druhorozený královský syn zůstal politicky bezvýznamný. Jelikož byl ale finančně dobře zaopatřený, hledal oblast, ve které by se mohl prosadit a stal se sběratelem křesťanského umění a badatelem cestujícím po Orientu. Podnikl rozsáhlé expedice do Osmánské říše, Palestiny, Sýrie a Egypta a nashromáždil velkou a rozmanitou sbírku raně křesťanského, byzantského, antického a egyptského umění a ikon, která je nyní k vidění na zámku Weesenstein. 

Jakmile nastoupil jeho otec na trůn, připadl Janu Jířímu jakožto druhorozenému princi v roce 1902 úřady spojené s touto tzv. sekundogeniturou. Vedle povinnosti plnit reprezentativní úlohy královského dvora a funkci příležitostného zástupce v záležitostech úředních i vládních, mu patřila i obsáhlá umělecká sbírka, zámek Weesenstein a palác druhorozených princů (německy Palais der Sekundogenitur) v Drážďanech. Mimoto byl předsedou Drážďanské galerijní komise a Saského spolku starověké kultury.

Spolu s postavením druhorozeného prince, čili sekundogenitury, převzal Johann Georg i správu velké knihovny a uměleckých sbírek svého rodu, kterou tvořily zbraně, klenoty, obrazy, kresby a sbírka děl básníka Danta, která prezentovala sběratelské zájmy otce Georga a děda Johanna (česky Jan Saský, 1801–1873). Princ Johann Georg ji rozšířil o sbírku romantiků a výtvarníků tzv. Nazarénského okruhu.

Princ Johann Georg se do dějin zámku Wessensteinu zapsal jako poslední královský zámecký pán. Oproti svým předkům králi Antonu (Anton von Sachsen, 1755–1836) a králi Johannovi von Sachsen (1801–1873), kteří zámek užívali velmi často, ho Johann Georg navštěvoval pouze zřídka na krátké pobyty v době honů nebo výlety do údolí řeky Müglitz. V roce 1917 prodal „tajně“ zámek Wessenstein spolu s příslušnými zemědělskými statky továrníkovi Emilu Alwinu Bauerovi.

Cesty po Orientu

Po zániku monarchie v Sasku neměl již princ Johann Georg žádné veřejné úkoly. Rozloučil se s Drážďany a spolu s manželkou se přestěhoval do vily ve Freiburgu im Breisgau. Posledních 20 let svého života se až do své smrti v roce 1938 věnoval jako soukromý učenec téměř výhradně sbírkové a publikační činnosti a podnikal dlouhé expediční cesty Evropou a Orientem. Zároveň shromáždil spolu se svým dlouholetým přítelem a druhem na cestách, freiburským archeologem Josephem Sauerem pozoruhodnou sbírku vlastních poznatků, fotografií, ale i kulturních předmětů z doby starověku a dokladů historie křesťanských církví Orientu.

Princ Johann Georg podnikl v průběhu svého života četné cesty, mimo jiné do Itálie, Švýcarska, Anglie, Francie, Španělska, Ruska, Polska, Maďarska, Řecka, Turecka, Tuniska, Egypta, Sýrie, Libanonu a Palestiny. Především to byly jeho vědecké zájmy o umění a kulturu křesťanského Orientu a pravoslavné a koptské církve, které ho vedly na rozsáhlé expedice od Petrohradu až do Káhiry. Velký význam mají jeho cesty do Orientu. V letech mezi 1910 a 1930 cestoval Johann Georg pětkrát do Egypta, Palestiny a Sýrie, aby navštívil kostely, kláštery, místa vykopávek a zříceniny, ale i typické památky. Přitom vzniklo přes 5000 fotografií. Na svých cestách kromě toho koupil do své sbírky četná umělecká díla a suvenýry.

Své objevy a zážitky zveřejnil princ Johann Georg v několika knihách a celé řadě kratších článků v odborných časopisech. V nich krátkou formou líčí, co v kostelích a klášterech viděl, popisuje jejich vnější podobu, interiér i vybavení, často však zůstává ve formě výčtů a na povrchu věcí. Podle vlastního vyjádření ale nebyla hlubší vědecká publikace jeho záměrem. Sám sebe chápal jako průzkumníka, který chce vědecký svět informovat o svých objevech a podnítit jej k diskusi. Z pozůstalosti prince Johann Georga se zachovalo téměř 11 500 negativů. Je mezi nimi i řada opravdových zajímavostí. Na výstavě najdete interaktivní vývojku těchto negativů. Stačí položit fotodesku na označenou plochu a stisknout tlačítko "FOTO ENTWICKELN" (tj. vyvolat fotografii).

Raně křesťanské umění

Princ Johann Georg se velmi zajímal o umění a kulturu raného křesťanství. V rámci svých vědeckých zájmů cestoval několikrát do oblasti, kde křesťanství vzniklo a zažilo první velký rozkvět - do Orientu. Získal tam mnoho objektů z doby pozdní antiky a raného středověku (přibližně z let 200 až 600 n.l.). Celá řada z nich jsou předměty denní potřeby, jako například hliněné olejové lampy, které se používaly nejen v obytných prostorech, nýbrž stály také ve svatyních a chrámech.

Řecko-římská antika

Z období řecké a římské antiky vlastnil princ Johann Georg 129 objektů, například kamenné sochy, terakoty, bronzové plastiky, vázy a gemy. Mnoho těchto předmětů pochází z helénistického Egypta a z východní části Středomoří. Jen málo z nich má dobrou kvalitu. Sbírka prince Johanna Georga je však pozoruhodná z jiného důvodu: Celá řada objektů je svědectvím víry, která se promítala do všedního dne, stejně jako svědectvím náboženského života. Při nákupu nebyla pro Johanna Georga na předním místě uměleckořemeslná kvalita objektů, nýbrž spíše jejich funkčnost. Johann Georg je chápal a cenil si jich jako originálního svědectví antické zbožnosti.

Egyptské předměty

Ačkoli předkřesťanské období egyptské kultury faraonů nepatřilo k oblastem zájmu prince Johanna Georga, nechal se přesto ovlivnit všeobecným nadšením starověkým Egyptem. Byla to doba velkých objevů – v roce 1912 objevil Ludwig Borchardt – za přítomnosti Johanna Georga – bystu královny Nefertiti a v roce 1922 Angličan Howard Carter (1874–1939) hrobku Tutanchamóna. Také Johann Georg, stejně jako řada jiných cestovatelů do Egypta, si odtud přivezl mnoho suvenýrů. V jeho sbírce se nacházejí reliéfy, drobné sošky bohů a faraonů, barevně pomalované fragmenty sarkofágů, papyry, amulety, přívěsky, perly, hliněné nádoby a masky. Sbíral hlavně podle vlastních představ to, co se mu líbilo, a nepostupoval přitom nijak zvlášť systematicky. Přesto se nachází v jeho sbírce celá řada krásných a cenných exponátů, například socha boha Osirise nebo socha sedícího paviána, který ztělesňuje boha moudrosti Thovta.

Český průvodce výstavou

Návštěvníci mimořádné výstavy si u vstupu mohou půjčit tištěné exempláře českého průvodce výstavou s texty o životě Johanna Georga a se seznamem všech exponátů. Zde si tuto publikaci můžete rovněž stáhnout jako soubor PDF (11 MB, česky).

Zámek Weesenstein a stálá výstava

Kromě této výstavy je na zámku Weesenstein stálá výstava věnovaná sběratelství: Sbírání věcí bylo vášní majitelů zámku, rodu Wettinů. Podle dochovaných zámeckých inventářů a dobových fotografií jsou zámecké prostory upravovány do původního stavu. Zámecké vitríny, dříve v depozitáři uschované věci a četné nově získané autentické exponáty jsou popsány ve třech jazycích, německy, anglicky a česky. Atmosféra toho, že zde žila královská rodina, je zde stále cítit.

Projekt EU

Mimořádná výstava "Prinz v orientu" je součástí přeshraničního projektu »Šlechtické poklady - Radost ze sbírání v Sasku a Čechách« podporovaného Evropskou unií. Děčínský a weesensteinský zámek se v jeho rámci věnují zpřístupňování, zkoumání a udržování svých historických sbírek.

Hlavní informace

KDY: do 03.10.2017 | duben–říjen 10–18 h | listopad–březen út–ne 10–16 h | 24.12. a 25.12. zavřeno

ADRESA: Zámek Weesenstein, Am Schlossberg 1, 01809 Müglitztal | TELEFON: +49 35027 62 60, GPS: 50.932583, 13.859361

VSTUPNÉ  dospělí 6 € | děti 3 € | 2 dospělí a max. 4 děti 14 € | 1 dospělý a max. 2 děti 8 € | audioprůvodce pro stálou výstavu 2 € | tištěný průvodce pro mimořádnou výstavu Princ v Orientu zdarma k zapůjčení

www.zeme-zamku-sasko.cz (CZ | DE | EN | PL) | www.schloss-weesenstein.de/cs (CZ | DE | EN) | www.drazdany.info/weesenstein (CZ) | www.drazdany.info/princ-v-orientu (CZ)

Fotogalerie

 

Německý text

Prinz Johann Georg von Sachsen (1869–1938) gehört zu den Persönlichkeiten des wettinischen Herrscherhauses, denen nur wenig öffentliche Aufmerksamkeit zuteil geworden ist. Weil politisch unbedeutend, blieb er eine Randfigur in der sächsischen Geschichte. In der Vergangenheit des Schlosses Weesenstein hat er jedoch als letzter königlicher Schlossbesitzer einen festen Platz. 1917 verkaufte er das Schloss, welches König Anton von Sachsen (1755–1836) 1830 für das sächsische Königshaus erworben hatte. Einhundert Jahre nach dem Verkauf widmet sich eine Sonderausstellung Prinz Johann Georg, dessen Person und Lebensweg durchaus sehr interessant sind. Jenseits der großen Politik suchte er sich ein Aufgabenfeld, in dem er zu einer gewissen Bedeutung gelangte, nämlich als Sammler von altägyptischer, antiker und vor allem christlicher Kunst sowie als Forschungsreisender in den Orient. Die Ausstellung stellt den letzten Wettiner auf Schloss Weesenstein vor und zeigt ausgewählte Stücke aus seiner Sammlung sowie eine Vielzahl Fotografien von seinen Reisen nach Syrien, Palästina und Ägypten. Die Sammlung des Prinzen Johann Georg ist ein sehr heterogenes Werk und das Ergebnis seiner lebenslangen Leidenschaft. Auf seinen Reisen kaufte er eine Vielzahl von Kunstwerken und Alltagsgegenständen bei lokalen Händlern, aber auch in Kirchen und Klöstern. Über die Jahre trug er so Objekte aus verschiedensten Materialien, Zeitstellungen und Werten zusammen. Darunter befinden sich Ägyptika aus dem Pharaonenreich, Antiken aus griechisch-römischer Zeit, frühchristliche Artefakte, byzantinische Kunstwerke und Ikonen.