Výstavní prostory jsou koncipovány jako výlohy podivného supermarketu © Státní umělecké sbírky Drážďany, foto: Adrian Sauer

Tento speciální „supermarket“ má všechno, na co si jen vzpomenete, od luxusních automobilů po boty na jehlovém podpatku - ovšem z papíru. Nová výstava Wolfganga Scheppeho pro Státní umělecké sbírky Drážďany prezentuje papírové napodobeniny peněz a nejrůznějšího zboží, které se v Číně dávají zemřelým jako zápalné obětiny pro usmíření předků, bohů a duchů. Tento zvyk je jednou z nejstarších forem čínských pověrečných rituálů, které je navíc dodnes živé a praktikované ve všech sférách čínské kultury.

Spálení obětiny je chápáno jako symbolické předání znázorněného předmětu předkům, bohům a démonům, aby tito byli zemřelým příznivě nakloněni a zmírnili jejich nouzi. Mnozí Číňané jsou přesvědčeni, že záhrobí, zaplněné duchy předků a démony, je jakýmsi odrazem světa skutečného. Tyto papírové modely se v poslední době proměnily z napodobenin tradičních výrobků v kopie západního spotřebního zboží, neboť jejich symbolickým předáním do záhrobí se dává najevo, že jsou žádané i na tomto světě. Takto vznikl jakýsi paralelní papírový svět, v němž jsou zastoupeny takřka všechny značkové fetiše globalizovaného konzumu, jako třeba kabelky Gucci či Louis Vuitton, obuv Prada, doplňky Chanel, mobilní telefony, počítače Apple, ale dokonce i „plechovky“ piva Heineken nebo auta v životní velikosti, jež jsou spálením věnovány předkům.

Výstava »Supermarket of the Dead« ve druhém poschodí drážďanského Rezidenčního zámku představuje důvěrně známou, ale současně i odcizenou hromadu zboží. Pohled na ni skýtá vnímavým pozorovatelům některé zásadní informace: lze zde třeba pozorovat, jak díky totálnímu globálnímu trhu došlo k celosvětovému rozšíření závaznosti západního uctívání značek a s nimi spojeného luxusního zboží. Je možné zde sledovat, jak rychle se čínská společnost vyrovnala s potřebami globálního uspořádání a současně propojila tuto novou situaci s více než tisíc let starým rituálem. V neposlední řadě je zde poukázáno na skrytě sakrální fetišismus vlastního konzumu známých značkových produktů, jejichž používání nespočívá ve spotřebě jako takové, ale ve snaze o magickou spoluúčast na významovém systému. Zápalné obětiny spojuje s platností značek logika reprezentační magie, v níž k uspokojení vlastních potřeb stačí symbolické obrazy.

Výstavní prostory jsou koncipovány jako výlohy podivného supermarketu papírových napodobenin spotřebního zboží. V expozici přirozeně nechybí ani několik raritních historických obětin z depozitářů etnografických muzeí v Lipsku a Drážďanech, které dokládají dlouhou tradici tohoto kultu. Na výstavě je prezentována i sbírka hongkongské umělkyně Rosanny Li, jíž se za několik desetiletí podařilo nashromáždit stovky papírových nápodob obuvi. Na této podivuhodné sbírce lze sledovat nejnovější vývoj obětin pro uctívání předků.

Hlavní informace o výstavě

KDY: 14.03.2015–10.05.2015 | otevřeno každý den 10–18 h s výjimkou úterý

KDE: »Festetage« v druhém poschodí Rezidenčního zámku za Obřím sálem | Residenzschloss Dresden, 01006 Dresden

VSTUPNÉ DO CELÉHO ZÁMKU (kromě Historické Zelené klenby): 12 € | zlevněné 9 € (slevu lze získat i s Kulturním pasem Euroregionu Labe/Elbe) | děti do 16 let včetně zdarma | český audioguide na stálé výstavy v ceně | skupiny od 10 osob 11 € / osobu

DE: »Supermarket of the Dead«, Residenzschloss, Staatliche Kunstsammlungen Dresden

Fotogalerie

Výstavní instalace dámské obuvi z papíru
© soukromá sbírka, foto: Adrian Sauer

Zápalná obětina pokrmu s rýží © Státní umělecké sbírky Drážďany, foto: Adrian Sauer

Zápalná obětina chytrého telefonu z papíru © Státní umělecké sbírky Drážďany, foto: Sara Codutti

Výstavní prostory jsou koncipovány jako výlohy podivného supermarketu © Státní umělecké sbírky Drážďany, foto: Adrian Sauer

Německý popis výstavy

Supermarket of the Dead. Brandopfer und der Kult des globalisierten Konsums in China. Eine Ausstellung von Wolfgang Scheppe mit den Staatlichen Kunstsammlungen Dresden in der Festetage des Residenzschlosses. Dieser spezielle „Supermarkt“ hat alles, was das Herz begehrt, von Luxuswagen bis Stöckelschuhen – allerdings aus Papier. Die Ausstellung Supermarket of the Deadpräsentiert papierene Nachbildungen von Geld und Gütern, die in China Verstorbenen als Brandopfer mitgegeben werden, und die Ahnen, Götter und Geister günstig stimmen sollen. Eine der ältesten Formen chinesischen Volksglaubens erweist sich als lebendiger Brauch, der überall in der Kultur Chinas praktiziert wird: Brandopfer papierener Nachbildungen von Geld und Gütern, die mit dem Verbrennen Ahnen, Göttern und Geistern übergeben werden, um sie günstig zu stimmen oder ihre Nöte zu lindern, denn die chinesische Jenseitsvorstellung verbürgt eine Spiegelung der wirklichen Welt und die Geister der verstorbenen Verwandten sind als empfindungsfähige gedacht. Diese Papiermodelle haben sich jüngst von der Nachahmung traditioneller Erzeugnisse zu Abbildungen des westlichen Warenhauses gewandelt, denn man will den Angehörigen in der Nachwelt eben jene Güter zukommen lassen, die man selbst begehrt. So entstand eine Gegenwelt aus Papier, in der heute fast alle globalisierten Fetische des Markenkonsums, Gucci-Taschen, Prada-Schuhe, Louis Vuitton-Koffer, Chanel-Accessoires, Mobiltelephone, Apple-Computer, aber auch Heineken-Bierdosen und lebensgroße Autos dem Feuer übergeben werden, um sie den Vorfahren zu widmen. Ein Supermarket of the Dead in der Festetage des Dresdner Residenzschlosses zeigt diesen gleichermaßen vertrauten wie verfremdeten Warenberg. Sein Anblick gewährt wesentliche Einsichten: Man erkennt die mit dem totalen Weltmarkt erreichte weltweite Verbindlichkeit der westlichen Verehrung von Markennamen und Luxusgütern. Man sieht, wie schnell sich die chinesische Gesellschaft an einer globalen Ordnung der Bedürfnisse ausgerichtet hat und sie zugleich mit einem mindestens 1300 Jahre alten Ritual verknüpft. Und man wird hingewiesen auf den quasi-sakralen Fetischismus im eigenen Konsum namhafter Markenprodukte, deren Nutzen nicht im Gebrauch, sondern in der ideellen Teilhabe an einem System von Bedeutung besteht – einem magischen Verhältnis also. Brandopfer und Markengeltung eint die Logik der Repräsentationsmagie, in der man der Befriedigung seiner Bedürfnisse nur mehr stellvertretend im Bild genügt. Den zeitgenössischen Exponaten, die in der Form der Warenauslage eines abstrahierten Supermarkts gezeigt werden, stehen in der Ausstellung sehr seltene historische Beispiele von diesen für das Feueropfer dienenden Papiermodellen aus den Depots der Völkerkundemuseen in Leipzig und Dresden gegenüber, in denen die lange Tradition des Kults anschaulich wird. In der Ausstellung wird auch die Sammlung der Hongkonger Künstlerin Rosanna Li präsentiert, die über mehrere Jahrzehnte hinweg viele hundert Papierfaksimiles von Schuhen zusammentrug, an denen sich die jüngere Entwicklung der Simulakra für die Ahnenverehrung ablesen lässt.