Před třemi sty lety se rozsáhlý areál rytířské usedlosti Sedlitz přeměnil ve velkolepou barokní zahradu, která si dodnes ponechala svůj originální ráz. © Schlösserland Sachsen/Thomas Dietrich

Saský kurfiřt August Silný získal Großsedlitz od hraběte z Wackerbarthu, aby tu vybudoval barokní areál po vzoru francouzského zámku ve Versailles a tím i působivý rámec pro slavnost polského Řádu bílé orlice, který obnovil v roce 1705. Slavnost, která měla ohromit a vyznamenat jak polskou, tak i saskou šlechtu, se poté konala v Großsedlitz třináctkrát, a to vždy v den králových jmenin. Letos proběhne slavnost polského Řádu bílé orlice 13. a 14. července 2019. Ponese se v duchu oslav baroka a tří set let od založení zahrady. V době slavnotí se platí do zahrady zvýšené vstupné (dospělí 8 €/6 €, děti 6 až 16 let 1 €)

Hlavní informace o Slavnosti polského Řádu bílé orlice

KDY: 13.– 14. 7. 2019, 10–18 h

VSTUPNÉ: dospělí 8 €/6 €, děti 6 až 16 let 1 €

www.barockgarten-grosssedlitz.de/  (CZ | DE) | www.drazdany.info/grosssedlitz (CZ)

August Silný a vznik Řádu bílé orlice

Kurfiřt Fridrich August I. známý jako August Silný nastoupil v roce 1694 na saský trůn poté, co jeho starší bratr Jan Jiří IV. Saský zemřel na neštovice. I když původně neměl vládnout, rychle si uvědomil velký význam své moci a měl ambice vytvořit absolutistický stát podle vzoru Ludvika XIV. ve Francii. Ačkoliv se mu to zcela nepodařilo, dodnes se dochovalo mnoho svědectví kurfiřtské moci a reprezentace.

Nejen drahocenné klenoty Zelené klenby nebo míšeňský porcelán jsou svědectvím bohatství moci, ale především stavby, které zkrášlovaly Drážďany a - po jeho korunovaci na polského krále - i hlavní město Varšavu, a množství zámků kolem saského sídelního města. Každý zámek měl svou vlastní funkci: zatímco zámek Moritzburg sloužil podzimním honům a zámek Pillnitz dvorským radovánkám, mělo na zámku Großsedlitz vzniknout ještě skvostnější barokní areál přinejmenším rovnocenné francouzskému zámku ve Versailles - kde se měla pořádat slavnost Řádu bílé polské orlice. Ta se zde také konala nejméně třináctkrát až do roku 1756.

Řád založil August Silný dne 1. listopadu 1705 na podkladě staršího polského řádu založeného roce 1325 králem Vladislavem Lokýtkem. Chtěl tak vyznamenávat, motivovat a spojovat polsko-litevské a saské šlechtice. Považoval se totiž za panovníka rovnocenného velkým monarchům Evropy, kteří také udělovali řády: anglický Podvazkový řád (od roku 1348), španělsko-habsburský Řád zlatého rouna (od roku 1430), dánský Řád slona (od roku 1462) nebo prusky Řád černé orlice (od roku 1701).

„Pro Fide, Lege et Rege" - za víru, zákon a krále - bylo mottem nositelů řádu. Heslem králi jako velmistra řádu bylo „Pro Fide, Lege et Grege" - za víru, zákon a národ. Klenot polského Řadu bílé orlice byl také součástí souboru vzácných klenotů Augusta Silného. Dodnes se v Zelené klenbě - bývalé klenotnici krále - nacházejí čtyři exponáty.

I v Polsku vznikly v době personální unie Polska resp. Polsko-litevského společenství se Saskem (1697 - 1763) paláce a zahrady pro Augusta Silného, pro jeho syna a sasky dvůr. Při svých pobytech v polském hlavním městě užíval i již existující paláce. Kromě Královského hradu ve Varšavě sídlil August Silný - od roku 1697 jako polský král August II. - v Saském paláci nebo letním zámku Wilanów, který nechal postavit jeho předchůdce na polském trůně Janin. Sobieski na jižním konci Varšavské královské cesty.

Zatímco byl Saský palác v roce 1944 Varšavském povstání zničen německým Wehrmachtem, se v letním paláci Wilanów nachazejí stopy po obou saských panovnících na polském trůnu. K wettinským zámkům kromě rezidenčního zámku v Drážďanech patřil i zámek Albrechtsburg v Míšni postavený již v 15. století. Důležitou roli hrál soukromé letní rezidence hrál rovněž zámek Weesenstein v nedalekém údolí řeky Müglitz (Mohelnice).