Drážďany / Königstein, 24.03.2015, tisková zpráva | FOTOGRAFIE (soubor ZIP, cca 3,8 MB)


„In lapide regis – Na kameni králově“ - v květnu se otevírá exkluzivní expozice o dějinných milnících 800 let života na pevnosti Königstein

Nová expozice nazvaná „In lapide regis – Na kameni králově“, která bude na pevnosti Königstein k vidění od 1. května, vůbec poprvé uceleně vypráví dějiny slavného opevnění od založení českého středověkého hradu přes raně novověkou pevnost až po založení muzea. Přípravné výzkumy, sběry materiálů a stavební práce probíhaly déle než 25 let. Expozice vypráví chronologicky a přehledně 800leté dějiny Königsteinu na 1200 metrech čtverečních plochy a ve 33 zčásti vůbec poprvé zpřístupněných místnostech na základě množství exponátů, modelů, instalací a multimediálních prezentací.

Pevnost Königstein patří mezi evropské fortifikační legendy. Z dálky viditelné majestátní opevnění trůní na vrcholku stejnojmenné stolové hory 247 metrů nad hladinou Labe v malebném Saském Švýcarsku nedaleko od hranic s Českem. Kdysi dávno ukrývala saský státní poklad, dnes je sama pokladem. Od 1. května bude vůbec poprvé muzeálně prezentována fascinující 800letá historie tohoto místa. Otevření nové expozice „In lapide regis – Na kameni králově“ je důležitým milníkem na cestě Königsteinu od vojenské pevnosti k místu plnému zážitků a poučení evropského významu.

Zdokumentované dějiny pevnosti Königstein sahají až do středověku. Původní královský hrad se později změnil na klášter, zemskou pevnost, místo dvorské reprezentace, státní vězení, skladiště uměleckých předmětů, válečný zajatecký tábor, polepšovnu a nakonec muzeum. V českých, saských i evropských dějinách se tento unikátní soubor staveb objevuje v nejrůznějších rolích. Jedinečný pevnostní areál složený z budov mnoha epoch se rozkládá na ploše 9,5 hektaru. Románský sloh se zde snoubí s pozdní gotikou, renesancí, barokem i architekturou 19. století. Mezi jinými se zde zvěčnil Matthäus Daniel Poppelmann (1662-1736), stavitel drážďanského Zwingeru, a Jean de Bodt (1670-1745).

Myšlenka ucelené muzeální prezentace pestrých dějin Königsteinu se poprvé objevila již v 80. letech. Její realizace ovšem byla v té době ještě hudbou budoucnosti. Až teprve po roce 1990 bylo započato s opravami pevnostního komplexu budov, při níž se již od počátku počítalo s prostorem pro velkorysou výstavu. S pádem berlínské zdi v roce 1989 se rovněž otevřely možnosti rozšiřování sbírky. Vize se tak proměnila v projekt. Od té doby hledali a sbírali muzeologové a historikové reprezentativní exponáty ke každé vývojové epoše pevnosti.

1241: Königstein získává své jméno

Prohlídkový okruh, jenž je vytvořen i v českém jazyce, začíná faksimilí „Hornolužické hraniční listiny“ českého krále Václava I. z roku 1241, v níž se vůbec poprvé objevuje jméno Königstein. Návštěvníci zde rovněž zjistí, jak se původně český hrad dostal v roce 1408 do rukou saského panovnického rodu Wettinů.

Jednu z nejdůležitějších událostí – přestavbu hradu na pevnost po roce 1589 – ilustruje trojrozměrná scéna: na obřím staveništi z 16. století je rozestavěná hradba pevnosti, na dřevěných lešeních, nákladních jeřábech a v dílnách pracuje více než stovka stavebních dělníků, těžce naložené povozy přivážejí stavební materiál. Scénu oživují hlučné údery kladiv, různá klepání, řehtot koní a změť hlasů.

Éra saského „krále slunce“

V boční střelecké budově je představeno tzv. augustovské 18. století, známé hlavně svou opulentností. Nepředstavitelné bohatství saského dvora přibližuje takřka osm metrů dlouhý model průvodu povozů a kočárů, přivážejících na Königstein nejen saského kurfiřta a polského krále Augusta Silného s hosty, nýbrž i všechno potřebné pro pobyt dvora. Vedle dvorní kuchyně, vinných sklepů a dvorního cukrářství se sem takto z drážďanského Rezidenčního zámku převážel dokonce i nábytek.

Na legendární hostiny z této doby upomínají i relikty obřího sudu vysokého přes 10 metrů, jenž mohl pojmout až 250 000 litrů vína. Ve své době byl považován za největší vinný sud na světě. Míšeňský porcelán a broušené sklo ilustrují barokní kulturu stolování. A stejně jako hosté Augusta Silného se mohou i dnešní návštěvníci postavit na osobní váhu, která jim ukáže, jak se jim líbil pobyt na Königsteinu.

Mimořádné překvapení je připraveno v královských komnatách horního patra paláce nad branou. V těchto místnostech, které kdysi obývali panovníci se svými rodinami, návštěvníky osobně přivítají kurfiřt a král v jedné osobě s jednou ze svých dcer nebo krásná hraběnka Orzelská, včetně svého obdivovatele pruského krále Fridricha Viléma I.

Multimediální historická prezentace

V chronologicky uspořádané expozici je dále přiblíženo období válek s Napoleonem a počínající turistický ruch na Königsteinu. Dávný vojenský význam pevnosti dokládají početné zbraně a uniformy. Mezi vrcholné exponáty patří vzácné filmové dokumenty z druhé světové války, na nichž je vidět mj. francouzský generál Henri Giraud, jemuž se v roce 1942 podařilo jakožto jedinému zajatci v dějinách pevnosti uniknout na svobodu. V poslední místnosti čeká návštěvníky setkání s chovanci zdejší polepšovny. Je možné se zde rovněž podívat na staré východoněmecké loutkové pohádky, inspirované Königsteinem.

Celá expozice je pojata multimediálně. Vedle filmů se o zábavné a názorné podání dějin pevnosti starají i poslechová zastavení a česky namluvený audioprůvodce. Zastavení s dotykovými obrazovkami nabízejí hlubší informace dle individuálních zájmů návštěvníků. Pro děti je prohlídka expozice koncipována jako hravá objevná výprava. A vůbec poprvé zde na původním místě zazní i známá německá písnička „Auf der Festung Königstein“ (Na königsteinské pevnosti) v podání dětského sboru Semperovy opery.

Výstava je uspořádána chronologicky a veškeré informace jsou k dispozici i v českém jazyce. Dějinné události jsou zde ilustrovány nejen takřka pěti sty muzeálními exponáty, nýbrž i diorámy, trojrozměrnými modely, a realistickými figurálními instalacemi. Zhruba třicet multimediálních zastavení a audioprůvodce (v češtině) nabízejí další možnosti hlubšího poznání dějin pevnosti. V paralelním příběhu vyprávěném v expozici lze objevovat stavební historii a historii využívání paláce nad branou a boční střelecké budovy. Tvůrci výstavy rovněž mysleli i na rodiny s dětmi. Skoro ve všech místnostech jsou proto k dispozici zábavná zastavení a dětské aktivity.

Hlavní informace o výstavě

KDY: od 1. května 2015 | pevnost je otevřena denně 9–18 h | pokladna zavírá o hodinu dříve

KDE: Pevnost Königstein | cca 30 km JV od Drážďan, cca 10 km od města Pirna | adresa: Festung Königstein, 01824 Königstein (Sachsen) | Pevnost Königstein se nachází na levém labském břehu zhruba 20 km severozápadně od Děčína při silnici I/62 (na německé straně B172), při použití dálnice D8 (na německé straně A17) využijte sjezd Pirna a pokračujte po silnici B172 přes Pirnu ve směru Bad Schandau. Na Königstein je možné dojet i vlakem s použitím výhodného tarifu Elbe/Labe ticket, zastávka Königstein leží na trati Děčín – Drážďany. Z městečka Königstein jezdí od 10 hodin každou půlhodinu autobus Festungsexpress a z parkovacího domu „Am Malerweg“ je zavedena kyvadlová doprava. www.festung-koenigstein.de/cs/prijezd.html

VSTUPNÉ: 8 €/ 6 € | rodinné tj. max. 4 děti do 16 let + 2 dosp. 21 € | skupinové slevy | návštěvníci z Česka mohou uplatnit slevu v rámci Kulturního pasu (Euroregion Elbe/Labe)

AUDIOGUIDE v češtině 3 € (k dispozici jsou i další jazyky) | ke každému audioprůvodci za 2,50 € je jeden dětský audioguide (6-12 let) zdarma | český leták pevnosti Köngstein ke stažení zde: http://koenigstein.ddin.cz/2015_Letak_Koenigstein_CZ.pdf (9,3 MB)


Další informace o pevnosti Königstein

Informace v češtině www.festung-koenigstein.de
Německý facebook www.facebook.com/SchonErobert
Český blog www.drazdany.info/koenigstein


Pevnost Königstein

Pevnost Königstein © Festung Königstein

Německý text

Meilenstein für Festung Königstein: Imposante Dauerausstellung öffnet im Mai | Die neue Dauerausstellung „In lapide regis – Auf dem Stein des Königs“, die ab 1. Mai auf der Festung Königstein zu sehen ist, erzählt erstmals die Geschichte der berühmten Wehranlage von der böhmischen Burg im Mittelalter über den Festungsbau bis zur Gründung des Museums. Mehr als 25 Jahre wurde dafür geforscht, gesammelt und gebaut. „In lapide regis“ erzählt auf 1 200 Quadratmetern Fläche und in 33 zum Teil erstmals zugänglichen Räumen anhand zahlreicher Exponate, Modelle, Installationen und Medienstationen chronologisch und anschaulich die 800-jährige Geschichte des Königsteins. Die Festung Königstein gehört zu den großen Festungslegenden Europas. Weithin sichtbar thront das majestätische Bollwerk in malerischer Umgebung unweit von Dresden auf dem Gipfel des gleichnamigen Tafelbergs 247 Meter über der Elbe. Einst barg sie den sächsischen Staatsschatz, heute ist sie selbst ein Schatz. Ab 1. Mai wird die faszinierende, 800-jährige Geschichte der berühmten Anlage zum ersten Mal umfassend museal erzählt. Die dokumentierte Vorgeschichte der Festung Königstein reicht bis ins Mittelalter zurück. Die ursprüngliche Königsburg wurde später Kloster, Landesfestung, Ort höfischer Repräsentanz, Staatsgefängnis, Kunstdepot, Kriegsgefangenenlager, Jugendwerkhof und schließlich Museum. In böhmischer, sächsischer und europäischer Geschichte tritt der „Stein des Königs“ in wechselnden Rollen immer wieder in Erscheinung. Das Ensemble aus Bauwerken mehrerer Epochen, wie es sich auf der Festung Königstein präsentiert, ist einzigartig. Romanik trifft Spätgotik trifft Renaissance trifft Barock trifft 19. Jahrhundert. Unter anderem verewigten sich Matthäus Daniel Pöppelmann (1662-1736), der Baumeister des Dresdner Zwingers, und Jean de Bodt (1670-1745) auf dem 9,5 Hektar großen Areal. Die Idee zu einer umfassenden musealen Aufbereitung der schillernden Geschichte des Königsteins entstand bereits in den 1980er Jahren. Doch deren Realisierung blieb Zukunftsmusik. Erst 1990 konnte mit der Sanierung der Bausubstanz der Festung begonnen werden, um unter anderem Raum für eine Ausstellung dieser Größenordnung zu schaffen. Mit dem Mauerfall eröffneten sich zudem neue Möglichkeiten zur Erweiterung der Sammlung. Aus der Vision wurde ein Projekt. Seitdem forschten und sammelten Museologen und Historiker, um für jede Epoche des „Steins“ repräsentative Exponate zusammenzutragen. - 1241: Der Königstein bekommt seinen Namen - Der Rundgang in Deutsch, Englisch und Tschechisch beginnt mit einem Faksimile der Oberlausitzer Grenzurkunde von 1241, die dem Königstein seinen Namen gab. Man erfährt weiter, wie die ursprünglich zum böhmischen Königreich gehörende Burg 1408 in den Besitz der Wettiner gelangte. Eines der wichtigsten Ereignisse – den Ausbau der Burg zur Festung ab 1589 – illustriert ein dreidimensionales Schaubild. Man blickt auf eine Großbaustelle des späten 16. Jahrhunderts: die im Aufbau befindliche Festungsmauer. Auf Holzgerüsten, an Lastenkränen, in Werkstätten arbeiten mehr als hundert Bauleute, schwer beladene Pferdefuhrwerke bringen Baumaterial. Geräuschvolles Hämmern, Klopfen, Pferdewiehern und Stimmengewirr beleben die Szene. - Die Ära des sächsischen „Sonnenkönigs“ - In der Streichwehr folgt das für seine Opulenz bekannte augusteische Zeitalter im 18. Jahrhundert. Ein Kutschenzug von fast acht Metern Länge vergegenwärtigt den unvorstellbaren Aufwand, der getrieben wurde, wenn der Kurfürst von Sachsen und König von Polen, August der Starke, mit Gästen auf dem Königstein feierte: Neben der Hofküche, der Hofkellerei und Hofkonditorei wurden sogar Möbel aus dem Dresdner Schloss für solche  Anlässe hierher transportiert. An die legendären Gelage dieser Zeit erinnern Relikte des Riesenweinfasses, das mit einer Höhe von mehr als 10 Metern nahezu 250 000 Liter fassen konnte. Es galt als das größte Weinfass der Welt. Höfisches Meißner Porzellan und geschliffenes Glas zeugen von der Tafelkultur des Barock. Und wie die Gäste Augusts des Starken, so können sich auch die Ausstellungsbesucher auf eine Personenwaage stellen, die ihnen anzeigt, wie sehr ihnen der Aufenthalt auf dem Königstein gefallen. Eine besondere Überraschung halten die „Königszimmer“ im Obergeschoss des Torhauses bereit: In jenen Räumen, in denen die Herrscher einst wohnten, begrüßen der Kurfürst-König und seine Lieblingstochter, die schöne Gräfin Orzelska, sowie der preußische König Friedrich Wilhelm I. als Gast höchstpersönlich und täuschend lebensecht die Besucher. - Geschichte multimedial - Der weitere chronologische Verlauf beleuchtet die Zeit Napoleons und des beginnenden Fremdenverkehrs auf dem „Stein“. Die einstige militärische Bedeutung der Wehranlage wird mit zahlreichen Waffen und Uniformen gewürdigt. Zu den Höhepunkten der Schau zählen seltene Filmdokumente aus dem Zweiten Weltkrieg, in denen u. a. General Henri Giraud zu sehen ist, dem 1942 als einzigem Inhaftierten die Flucht gelang. Im letzten Raum der Ausstellung gibt es eine Begegnung mit Insassen des Jugendwerkhofs und ein Wiedersehen mit Flachs und Krümel aus dem Kinderfernsehen der DDR, die auf dem Königstein zum Leben erweckt wurden. Die gesamte Ausstellung ist multimedial. Neben Filmen geben Hörstationen und ein Audioguide die Geschichte anschaulich und unterhaltsam wieder. Touchscreen-Stationen bieten individuelle Vertiefungsmöglichkeiten. Kinder können spielerisch auf Entdeckungstour gehen. Und erstmals ist das bekannte Festungslied am Ort des Geschehens zu hören, gesungen vom Kinderchor der Semperoper Dresden.