Festung Königstein © Foto: Frank Lochau

Ještě před tím, než na stolové hoře Königstein v Saském Švýcarsku vznikla slavná a nedobytná pevnost, se zde v pokojné samotě na krátkou dobu usídlili mniši poustevníci. Aktuální příležitostná výstava upomíná na tuto pozapomenutou historickou epizodu z období reformace. Výstava „O mniších na Königsteinu a o tom, jak je »zlé sémě doktora Luthera« vyhnalo“ je k vidění od 23. dubna do 1. listopadu 2016 v budově Magdalenenburg na pevnosti Königstein. Popisky k výstavě jsou v češtině, angličtině a němčině. Pro ruštinu a polštinu jsou k dispozici tištěné A3 texty. Vstupné na výstavu je součástí běžného vstupného na pevnost.

V předvečer reformace v roce 1516 založil saský vévoda Jiří Vousatý (1471 – 1539) na plošině stolové hory Königstein v Saském Švýcarsku celestýnský klášter. U příležitosti pětistého výročí založení konventu, jenž zde existoval pouhých osm let, se od 23. dubna uskuteční příležitostná výstava „O mniších na Königsteinu a o tom, jak je ‚zlé sémě doktora Luthera‘ vyhnalo“.

Mniši celestýni žili na osamělých místech podle řehole svatého Benedikta, předepisující chudobu, evangelní čistotu a poslušnost. Řád byl rozšířený především ve Francii a v Itálii. Jednu z výjimek tvořil konvent v Ojvíně u lužické Žitavy, založený českým králem a císařem Karlem IV. Právě odsud v roce 1516 přesídlilo několik mnichů na Königstein do „Kláštera chvály zázraků Panny Marie“, jenž se shodou okolností stal posledním předreformačním klášterním založením v saském vévodství.

Konvent obývaný dvanácti mnichy s převorem se však nezrodil pod šťastnou hvězdou – bratři si od počátku stěžovali na nehostinné prostředí, prodlevy při stavbě kláštera a jeho nedostatečné finanční zajištění. Nepřekvapí proto, že když rok po založení kláštera Martin Luther uveřejnil svých 95 tezí, přidali se k jeho reformačnímu hnutí i mniši z Königsteinu. Jako první odsud tajně utekl převor Johannes Mantel, aby se ve Wittenberku připojil k reformátorovi. Postupně ho následovali i další mniši. A poté co zde v roce 1524 zůstal osamocený poslední bratr, byl klášter zrušen.

Zápůjčky od mnoha institucí

Unikátní zápůjčky z takřka 30 muzeí, kostelů, klášterů, archívů a knihoven, mezi nimi i italských uměleckých sbírek, dokumentují středověké mnišství, dávné saské kláštery, dějiny celestýnského řádu a období reformace, které tak výrazně přispělo ke zrušení kláštera.

Mezi nejcennější předměty, prezentované na této výstavě, patří originální dokumenty z dějin königsteinského kláštera, jako např. koncept zakládací listiny nebo zápis vévody Jiřího, vyjadřující obavu z toho, aby „zlé sémě doktora Luthera“ neproniklo za zdi jeho kláštera. Rovněž jsou zde k spatření středověké gotické plastiky Madon, obrazy a grafiky, fragmenty klášterních architektonických prvků, půdní nálezy, plány, knihy a truhla slavného odpustkového kazatele Johanna Tetzela. V druhé části výstavy zve světelná a zvuková instalace k meditativnímu ponoření do duchovně náboženské atmosféry té doby.

Dochovaná klášterní fortna

Jednou z mála stavebních památek na celestýnský klášter je vstupní brána. Během přestavby stolové hory na zemskou pevnost získal Königstein zcela novou podobu. Dávný vstup do kláštera tak sice zmizel za tlustými zdmi, avšak po staletí zůstal dochován v dutém prostoru. Restaurátorům se podařilo pozdně středověký pískovcový portál otisknut do formy a pro tuto výstavu jej věrně zreprodukovat.

V mediálních zastaveních dostanou slovo nejnovější stavebně historické průzkumy konventu a posádkového kostela. Archeologové zase pomocí georadaru pátrali přímo v areálu pevnosti po půdorysu kláštera, zakresleného ještě na nejstarších plánech. Díky tomu mohla být pro návštěvníky vizualizována jeho původní rozloha.

Klášterní zahrada zde sice není doložena, avšak její existence je velmi pravděpodobná. Dočasná zahrada založená podle historických předloh prezentuje mnoho léčivých a kořenících bylin, vonných a symbolických rostlin, včetně starobylých odrůd růží.

Atraktivní i pro děti

Výstava je vhodná i pro rodiny s dětmi, které zabaví především úplně nová Píseň o celestýnech, komiks o obchodování s odpustky, interaktivní hra nebo umělecká instalace. Poznání zprostředkovávají texty uzpůsobené dětským návštěvníkům.

Hlavní informace

KDY: 23.4.–1.11.2016 | PEVNOST OTEVŘENA: duben – říjen: denně 9–18 h | listopad – březen: denně 9–17 h | pokladna zavírá o hodinu dříve! 24. prosince zavřeno

KDE: Festung Königstein, 01824 Königstein (Sachsen) | GPS: 50.91950309928832, 14.056603173706094

DOPRAVA: vlak S-Bahn (Dresden – Königstein – Schöna), autobus Regionalbus 241 (Pirna – Königstein), loď (Dresden – Königstein – Bad Schandau), pevnostní expres Festungsexpress z města Königstein a z parkovácí domu na pevnosti

VSTUPNÉ je obsaženo v normálním vstupném do pevnosti. | dospělí 10 €/ 7 € | 2 dospělí + max. 4 děti do 16 let 25 €  | 1 dosp. a max. 2 děti do 16 let 15 €

www.drazdany.info/koenigstein (CZ) | www.drezno.info/koenigstein (PL) | www.festung-koenigstein.de (CZ | DE | EN | PL | RU)

Fotografie

Drážďanští diplomovaní restaurátoři Dawid Wardak (vlevo) a Tina Dömling staví klášterní fortnu, jež je součástí nové výstavy o mniších poustevnících. Výstava je v budově Magdalenenburg.  © Festung Königstein, Marko Förster

Vědecký spolupracovník pevnosti a kurátor nové výstavy Markus Bitterlich u původní klášterní fortny ležící 20 metrů pod budovou Hornkasematte © Festung Königstein, Marko Förster

Německá verze textu

Festung Königstein: Sonderausstellung beleuchtet Klostervergangenheit | 23.4.–1.11.2016 | Bevor auf dem Tafelberg Königstein im Elbsandsteingebirge die berühmte uneinnehmbare Festung entstand, lebten hier für kurze Zeit Einsiedlermönche in friedvoller Abgeschiedenheit. Eine Sonderausstellung erinnert an diese bisher weitgehend unbekannte Episode aus der Reformationszeit. | Im Jahr 1516, am Vorabend der Reformation, gründete der sächsische Herzog Georg der Bärtige (1471 - 1539) auf dem Plateau des Tafelberges Königstein im Elbsandsteingebirge ein Cölestinerkloster. Das 500. Gründungsjubiläum des Konvents, der nur acht Jahre bestanden hat, ist ab 23. April Anlass für die Sonderausstellung „Mönche auf dem Königstein und wie ‚der böse Samen Doctor Luthers‘ sie vertrieb“. | Mönche des Cölestinerordens lebten an abgeschiedenen Orten nach der Regel des Heiligen Benedikt, die Armut, Keuschheit und Gehorsam vorschrieb. Sie waren vor allem in Frankreich und Italien verbreitet. Eine Ausnahme stellte der Konvent auf dem Oybin im Zittauer Gebirge dar. Von dort siedelten 1516 einige Mönche auf den Königstein in das „Kloster des Lobes der Wunder Mariae“ über. Das Königsteiner Kloster war das letzte, das vor der Reformation im Herzogtum Sachsen gegründet wurde. | Zwölf Mönche und ein Prior bewohnten den Konvent, der von Anfang an unter keinem guten Stern stand: Die Brüder beklagten unwirtliche Bedingungen, den Bauverzug am Kloster und dessen unzureichende finanzielle Ausstattung. Als Martin Luther seine 95 Thesen veröffentlichte, nahmen auch die Königsteiner Mönche Anteil an der Bewegung. Der Prior Johannes Mantel flüchtete heimlich nach Wittenberg, um sich dort dem Reformator anzuschließen. Nach und nach folgten ihm weitere Mönche. Als 1524 nur noch ein Bruder übrig war, wurde das Kloster aufgelöst. | Eine Vielzahl an Leihgebern | Hochkarätige Leihgaben von knapp 30 Museen, Kirchen, Klöstter, Archiven und Bibliotheken, darunter auch italienische Kunstsammlungen, dokumentieren das mittelalterliche Mönchtum, die einstige Klosterlandschaft in Sachsen, den Cölestinerorden und die Zeit der Reformation, die wesentlich zur Auflösung des Klosters beitrug. | Zu den Höhepunkten der von Hans Dieter Schaal gestalteten Schau zählen originale Dokumente aus der Geschichte des Königsteiner Klosters, wie das Konzeptschreiben der Klostergründung und ein Schriftstück Herzog Georgs, der befürchtete, dass der „böse Samen Doctor Luthers“ in sein Kloster eindringe. Auch zeitgenössische Madonnenfiguren, Gemälde und Grafiken, klösterliche Architekturfragmente, Bodenfunde, Pläne, Bücher und eine Truhe des Ablasspredigers Johannes Tetzel sind zu sehen. In einem zweiten Teil der Ausstellung lädt eine Installation aus Licht und Klang zum meditativen Eintauchen in die geistig-religiöse Atmosphäre jener Zeit ein. | Klosterpforte ist erhalten | Eines von wenigen baulichen Zeugnissen des Cölestinerklosters auf dem Königstein ist die Eingangspforte. Als der Tafelberg zur Landesfestung ausgebaut wurde, erhielt er ein völlig neues Aussehen. Der einstige Zugang zum Kloster verschwand hinter dicken Mauern, blieb jedoch in einem Hohlraum über die Jahrhunderte hinweg erhalten. Restauratoren ist es gelungen, das spätmittelalterliche Sandsteinportal abzuformen und für die Ausstellung originalgetreu zu reproduzieren. | In Medienstationen kommen neueste baugeschichtliche Untersuchungen zum Konvent auf dem Königstein und zur Garnisonskirche zur Sprache. | Dem Grundriss des Klosters, der auf den ältesten Festungsplänen noch eingezeichnet ist, spürten Archäologen vor Ort mittels Bodenradartechnik nach. So konnte seine räumliche Ausdehnung für Besucher im Freien sichtbar gemacht werden. | Die Existenz eines Klostergartens ist zwar nicht nachgewiesen, jedoch wahrscheinlich. Ein nach historischen Vorlagen temporär angelegter Garten zeigt Dutzende von Würz- und Heilkräutern, Duft- und Symbolpflanzen sowie Rosensorten jener Zeit. | Auch für Kinder attraktiv | Die Ausstellung ist auch für den Besuch mit Familie geeignet: Kinder werden vor allem am Cölestinerlied, am Comic über den Ablasshandel, an einem interaktiven Spiel und einer künstlerischen Installation viel Spaß haben. Kindgerechte Texte vermitteln Wissenswertes. | „Mönche auf dem Königstein und wie ‚der böse Samen Doctor Luthers‘ sie vertrieb“ ist vom 23. April bis zum 1. November 2016 in Deutsch, Englisch und Tschechisch erlebbar. | „Mönche auf dem Königstein und wie ‚der böse Samen Doctor Luthers‘ sie vertrieb“: 23. April bis 1. November 2016, täglich von 10 bis 18 Uhr, am 1. November von 9 bis 17 Uhr, in der Magdalenenburg auf der Festung Königstein, 01824 Königstein. Der Eintritt zur Ausstellung ist im regulären Festungseintrittspreis enthalten. | ÖFFNUNGSZEITEN Festung Königstein: April bis Oktober: 9 - 18 Uhr November bis März: 9 - 17 Uhr | ADRESSE: Festung Königstein, 01824 Königstein (Sachsen) | GPS: 50.91950309928832, 14.056603173706094 | ANFAHRT: PKW: A 17 Dresden – Pirna (Abfahrt Pirna, weiter auf B 172 in Richtung Bad Schandau bis Abzweig Festung Königstein) S-Bahn: Linie S1 Dresden – Königstein – Schöna, bis Königstein(Sächs Schw) Bus: Linie 241 Kirnitzschtal-Linie: Pirna – Königstein – Hinterhermsdorf | www.festung-koenigstein.de (CZ | DE | EN | PL | RU) | www.drazdany.info/koenigstein (CZ) | www.drezno.info/koenigstein (PL) | Über die Festung Königstein | Die Festung Königstein ist eine der schönsten Bergfestungen Europas und gehört zu den bedeutendsten Sehenswürdigkeiten in Sachsen. Eingebettet in die bizarre Felslandschaft des Elbsandsteingebirges thront die einst unbezwingbare Wehranlage 247 Meter über der Elbe und weithin sichtbar. Das 9,5 Hektar große Felsplateau ist mit seinem einzigartigen Ensemble aus mehr als 50 imposanten Bauwerken verschiedener Epochen sowie seiner fast 800-jährigen und in verschiedenen Ausstellungen dokumentierten Geschichte ein Magnet für jährlich Hunderttausende Besucher aus der ganzen Welt.