Vytisknout
Kategorie: Infobox

Přehled hlavních drážďanských památek s krátkým popisem jejich historie

Tenhle přehled se povedl, obsahuje také krátké texty k hlavním drážďanským památkám. Přehled byl aktualizován v roce 2012, ale ten předchozí z roku 2010 se mi zdá hezčí. Ale od té doby se řada věcí změnila: např. místa konání jednotlivých výstav. Proto si informace staršího vydání raději ověřte.

Download přehledu památek s vysvětlivkami a malým plánkem - rok vydání 2009.

Pozor aktualizace! (11.07.2012)

V roce 2012 vydala společnost Dresden Marketing GmbH nový český průvodce (pdf, 3,5 kB).

Výtah z letáku vydaného v roce 2009

Textová bezbariérová verze, lehce upravená

Procházka historickým centrem Altstadt

Výchozím bodem prohlídky je budova radnice (německy Neues Rathaus) na ulici Dr.-Külz-Ring, vybudovaná v letech 1904-10. Ve dvoraně představuje model města již ty projekty, jejichž prostřednictvím se Drážďany chtějí stát opět jedním z nejkrásnějších německých měst.
Kostel Kreuzkirche (1), vzdálený jen několik kroků, stojí na místě kostela sv. Mikuláše, postaveného ve 13. století. Dnešní kostel v pozdně barokním a raně klasicistickém slohu vznikl v letech 1764-1800. Působí v něm chlapecký pěvecký sbor Kreuzchor, který se může pochlubit 700letou tradicí. Významné hudební dějiny Drážďan připomíná v oddávací kapli pískovcový reliéf s portrétem Heinricha Schütze. Tento “nestor německé hudby” působil v Drážďanech 55 let jako dvorní kapelník. Z věže je krásný výhled na střechy historického centra Altstadt a daleko do údolí Labe.
Když opustíte hlavní portál, otevře se před Vámi nejstarší a největší drážďanské náměstí Altmarkt (česky Starý trh). Několikrát do roka se tady konají různé trhy. Nejvýznamnějším z nich je vánoční trh Štrýclmarkt (německy Striezelmarkt), který je nejstarší v Německu. Po zničení města v roce 1945 bylo rozlehlé náměstí zastavěno v letech 1953-56 na východě a na západě řadami reprezentativních domů, připomínajících drážďanské baroko. Na jižní straně vznikly nové obchodní a administrativní budovy. Na severu ohraničuje náměstí funkcionalistická budova Kulturpalast (česky Palác kultury) (31), dokončený v roce 1969. V slavnostním sále pro 2400 návštěvníků se konají nejen pravidelné koncerty Drážďanské filharmonie, nýbrž i četné další koncerty a kulturní akce.
Vydáte-li se nyní doprava po třídě Wilsdruffer Straße, která byla v rámci socialistické stavební obnovy naplánována pro slavnostní přehlídky obzvlášť široká, dostanete se k dřívější budově zemského sněmu Landhaus (2), v níž se v současnosti nachází městské muzeum. Dům byl vybudován v letech 1770-75 v barokním slohu pro zasedání saských zemských stavů. 
Okolo mohutné budovy Policejního prezídia z gründerského období se dostanete ulicí Landhausstraße ke kostelu Frauenkirche (3) na náměstí Neumarkt. V místě středověkého mariánského kostela zde vznikla v letech 1726-43 podle plánů Georga Bähra nejvýznamnější protestantská sakrální stavba v Německu. Charakteristická kopule, nazývaná podle svého tvaru “kamenným zvonem”, se zřítila 15. února 1945 při požáru města. Kostel Frauenkirche, do začátku devadesátých let působivý protiválečný památník, byl znovu vybudován v původní podobě převážně peněžitých darů z celého světa. (vysvěcení kostela v říjnu 2005) Také okolo kostela vzniká opět historické náměstí s bývalými proslulými budovami. Dvě žlutá křídla vstupní brány hned vedle patří k rekonstruovanému Coselovskému paláci.
Naproti vidíte zadní stranu Umělecké akademie. Vedle ní, na náměstí Georg-Treu-Platz, vedou schody nahoru na Brühlskou terasu (4). Předtím se vyplatí nahlédnout do drážďanského podzemí, do kasemat středověké pevnosti. V budově Albertina (5) na pravé straně je umístěna Galerie moderního umění (tzv. Noví mistři či Neue Meister) a Sbírka plastik. Mezi Albertinem a mostem Carolabrücke vyrostla nová synagoga (38). Původní sakrální stavba byla zničena nacisty při pogromu v roce 1938. Nejoblíbenější drážďanská promenáda tzv. Brühlova terasa (německy Brühlsche Terrasse) byla založena původně jako soukromá zahrada saského ministerského předsedy hraběte Brühla a až později zpřístupněná veřejnosti. Kvůli krásnému výhledu na Labe se jí říká “Balkón Evropy”. Začněte procházku v zahradě Belvedere hned u galerie Albertinum a jděte po proudu Labe směrem k k náměstí Theaterplatz (Divadelnímu náměstí). Cestou uvidíte řadu památníků: Johannu Friedrichu Böttgerovi, vynálezci evropského porcelánu, malíři Casparu Davidu Friedrichovi, staviteli Gottfriedu Semperovi a sochaři Ernstu Rietschelovi. Z terasy se naskýtá nádherný výhled na řeku Labe s historickými kolesovými parníky i na čtvrť Neustadt.
Ale věnujme se opět bezprostřednímu okolí. Novobarokní žlutá budova byla kdysi palácem druhorozeného prince, jak její název “Sekundogenitura” prozrazuje. Vedle ní, v zemské sněmovně, se dříve scházel saský parlament. Široké schodiště lemují čtyři sousoší znázorňující denní doby. Po schodech dolů se dostanete na náměstí Schlossplatz, česky Zámecké náměstí. Bývalý katolický dvorní kostel Hofkirche (6), povýšený jako katedrála Sanctissimae Trinitatis (tj. Katedrála Nejsvatější trojice) v roce 1980 na biskupské sídlo diecéze Drážďany-Míšeň, byl vybudován v letech 1738-55 Gaetanem Chiaverim a Johannem Christophem Knöffelem a je jedinečnou syntézou římské a německé barokní architektury. Autorem oltářního obrazu je Anton Raffael Mengs (1751), rokoková kazatelna je dílem Balthasara Permosera (1722), varhany jsou od Gottfrieda Silbermanna (1755) a Pietu z míšeňského porcelánu vytvořil Friedrich Press (1973). V hrobce se nacházejí sargofágy rodu Wettinů a schránka se srdcem Augusta Silného. Nejlepší pohled na náměstí Theaterplatz (česky Divadelní náměstí) a stavby, které ho obklopují, se naskýtá ze středu náměstí, přímo od jezdeckého pomníku krále Jana (1801-73). Jan či německy Johann jako první přeložil Dantovu Božskou komedii do německých tercínů. Směrem k Labi je vidět novobarokní restauraci "Italienisches Dörfchen" (v překladu Italská vesnička), pojmenovanou podle italských řemeslníků, kteří zde pracovali na stavbě katedrály.
Bezprostředně na katolický dvorní kostel navazuje sídelní zámek saských kurfiřtů a králů (Residenzschloss) (7) s věžovitým novorenesančním průčelím. Jeho nejstarší částí je 100 metrů vysoká Hausmannova věž (Hausmannsturm). Zatímco dolní části zámku pocházejí ještě ze 14. století, odráží nádvoří s italsky inspirovanými sgrafitovými malbami stav z 16. století. V roce 1985 byla zahájena rekonstrukce jako muzejní komplex Státních uměleckých sbírek Drážďany. Jako první se do nových prostor zámku nastěhoval Kabinet mědirytin a klenotnice Zelená klenba (německy „Grünes Gewölbe“). Téměř jako řecký chrám působí na druhé straně ulice Staroměstská strážnice, nazývaná podle svého architekta také budovou Schinkelwache (česky Schinkelova strážnice) (8). V budově je umístěn předprodej vstupenek do Saské státní opery Semperoper. Za strážnicí září v barokních pastelových barvách Taschenbergský palác, který ležel 40 let v rozvalinách a v roce 1995 byl otevřen jako pětihvězdičkový hotel. Přes ulici směrem doprava vidíte Semperovu galerii v budově Semperbau tvořící uzavírající barokní areál Zwingeru. Zde je umístěna Obrazárna starých mistrů (německy Alte Meister) a zbrojnice. Na západní straně náměstí stojí impozantní budova Saské státní opery, vybudovaná v letech 1871-78 podle plánů Gottfrieda Sempera. Budova byla v roce 1945 úplně zničena a po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1985 znovu otevřena. Je to jediné divadlo v Německu pojmenované podle svého architekta. S nádherným interiérem Semperovy opery (9) se můžete nejlépe seznámit v rámci prohlídky. Projděte nyní mezi Operou a Obrazárnou kolem pomníku Carl Maria von Webera, který působil v Drážďanech v letech 1816-26 jako dvorní kapelník, k bývalému městskému valu. Pokochejte se ještě jednou pohledem na náměstí Theaterplatz (česky Divadelní náměstí) a rezidenční zámek, než se obrátíte k nejproslulejší drážďanské stavbě, Zwingeru (10). Jeho název souvisí s jeho polohou v bývalém městském opevnění. Pod balustrádou se nachází pískovcový soubor plastik a fontán, tzv. Lázeň nymf, připomínající římské a toskánské vzory.
Překrásnou barokní architekturu stavebního komplexu, postaveného v letech 1710-38 Matthäusem Danielem Pöppelmannem pro pořádání slavností, doplňuje jedinečným způsobem bohatá sochařská výzdoba z dílny Balthasara Permosera. Koruna, orel a erb ztělesňují královskou hodnost Augusta Silného, nymfy, satyry a ámorů chuť do života saského panovníka. Sám se nechal zobrazit na pavilónu Wallpavillon jako Herkules nesoucí zeměkouli. Naproti v pavilónu s východem do města, který se nazývaném podle zvonkohry z míšeňského porcelánu z roku 1936 také Pavilónem se zvonkovou hrou "Glockenspielpavillon", je umístěna sbírka porcelánu, která je dnes nejvýznamnější svého druhu na světě. Prohlídka nyní vede tímto pavilónem na ulici Sophienstraße a úzkou uličkou mezi zámkem a katedrálou dále na náměstí Schlossplatz (česky Zámecké náměstí). Před bránou Georgentor (česky Jiřího brána) se nachází vchod do rezidenčního zámku a na zámeckou věž Hausmannsturm, ze které je snad nejkrásnější výhled na historické město Altstadt a na Labe. Podívejte se také na nádvoří bývalé konírny Stallhof (11) s nástěnnými sgrafitovými malbami a původním středověkým kolbištěm. Od roku 1998 je také úplně zrekonstruována budova Kanceláře (Kanzleihaus) s překrásným renesančním štítem. Procházka ulicí Augustusstraße je výletem do saských dějin, vždyť 102 metrů dlouhý Průvod knížat (německy Fürstenzug) (12) představuje všechny saské panovníky od roku 1123 do roku 1904. Na nástěnný obraz, vytvořený z 24 000 míšeňských porcelánových dlaždic, navazuje tzv. Johanneum (13), vybudované v letech 1586-91. Původně se v něm nacházela konírna, později bylo přestavěno v obrazárnu. Dnes je v něm umístěno Dopravní muzeum (německy Verkehrsmusem). Odtud je to již jen několik kroků kolem budovy Paláce kultury zpět na náměstí Altmarkt, kde končí naše obchůzka Starým Městem.

Procházka čtvrtí Neustadt (Nové Město)

Dojem o tom, jak vypadaly Drážďany před rokem 1945 zprostředkuje čtvrť Neustadt, kde se ještě dochovala část měšťansko-barokní a gründerské architektury. Z náměstí Theaterplatz (česky Divadelní náměstí) přejděte přes most Augustusbrücke na druhou stranu Labe. Dům Blockhaus (14) po levé straně novoměstského předmostí byl postaven v letech 1732-55 podle plánů Zachariase Longuelune jako Novoměstská strážnice. Po schodech před budovou se dostanete dolů na labskou louku a po několika metrech k hotelu Bellevue. Do hotelového komplexu, otevřeného v roce 1985, je integrovaný barokní palác, který byl přestavěn na královskou kancelář.
Kolem zvonkohry pokračuje cesta k paláci Japanisches Palais (15). Jeho stavba byla zahájena v roce 1715. V letech 1727/33 byl rozšířen v pozdně barokním a klasicistickém slohu na čtyřkřídlový komplex, ve kterém měla být původně vystavena sbírka porcelánu Augusta Silného. Na toto určení poukazují prohnuté střechy, reliéf ve štítě nad hlavním portálem a čínské hermy v atriu. Dnes je zde umístěno Zemské prehistorické muzeum a Národopisné muzeum. Z malé vyvýšeniny vedle budovy, pozůstatku městského opevnění, se otevírá krásný výhled na Semperovu operu a katedrálu, podobně jak je namaloval Canaletto v polovině 18. století. Známé obrazy tzv. veduty tohoto dvorního malíře visí v Obrazárně starých mistrů. Když projdete kolem paláce a sochy Friedricha Augusta I., prvního saského krále, dostanete se na ulici Große Meißner Straße. Nedaleko na protější straně vidíte vlevo ještě dochovanou část Bílé brány (1827-29) a za ní velkou administrativní budovu v secesním slohu.
Přejděte čtyřproudovou vozovku u zastávky tramvaje a jděte dál přes náměstí Palaisplatz (česky Palácové náměstí) s fontánou uprostřed na ulici Königstraße (16). Staré Drážďany na pravém břehu Labe zničil v roce 1685 velký požár. Při znovuvýstavbě čtvrti jako “Nového královského města” realizoval August Silný svou myšlenku barokní rezidence. Reprezentantivní třída Königstraße vznikla v roce 1731 podle plánů architekta Pöppelmanna v prodloužení středové osy budovy Japanisches Palais. Měšťanské domy, které byly v posledních letech nákladně restaurovány, zprostředkují ucelený dojem starých Drážďan. Pozoruhodné jsou četné vnitřní dvory. V některých najdete útulné restaurace, v jiných zvou elegantní butiky a pasáže s obchody k nákupům.
Na zadní straně kostela Dreikönigskirche se třída rozšiřuje v náměstí s Rebečinou kašnou z roku 1864. Po levé straně následuje velká barokní budova Kulturní radnice (Kulturrathaus). Vy však odbočte doprava a po několika krocích se dostanete na ulici Hauptstraße.
Kostel Dreikönigskirche (17) byl vybudován v letech 1732-39 dle plánů, které navrhl George Bähr a Matthäus Daniel Pöppelmann. Novobarokní věž, ze které je nádherná vyhlídka na město, byla přistavěna teprve o sto let později. Po rekonstrukci slouží objekt jako církevní kongresové a kontaktní centrum. Část budovy je vyhrazena bohoslužbám. V prostoru kostela připomíná torzo barokního oltáře od Benjamina Thomae vybombardování Drážďan v roce 1945. Pod kruchtou vidíte jednu z nejlépe dochovaných renesančních památek Drážďan - 12,5 m dlouhý “Drážďanský tanec smrti” (německy Totentanz), který vytvořil v letech 1534 až 1536 Christoph Walter. Původně se nacházel na staré Jiřího bráně (Georgentor) drážďanského zámku.
Naproti kostelu stojí Novoměstská tržnice (německy Neustädter Markthalle), která byla zrenovována v původní podobě jako nákupní středisko.
Když půjdete nyní dál po ulici Hauptstraße, všimněte si na pravé straně tří pozdně barokních domů. Svorník nad vstupním portálem červené budovy upozorňuje na divadlo Societätstheater (33) v zadním traktu, kde se po provedení rozsáhlých restaurátorských prací opět konají představení. Vedle, v č. 13, bydlel malíř Gerhard von Kügelgen a jeho syn Wilhelm, který jako spisovatel zachytil ve svých autobiografiích obraz Drážďan kolem roku 1800. V Kügelgenově domě (Kügelgenhaus) (18) se scházeli i básníci a malíři ranných fází německého romantismu.
Muzeum drážďanské rané romantiky dokumentuje toto důležité období. Hlavní třídu uzavírá náměstí Neustädter Markt (česky Novoměstský trh), kterému vévodí Zlatý jezdec (německy Goldener Reiter), známá socha Augusta Silného v nadživotní velikosti. Pomník byl slavnostně odhalen v roce 1736. Před koncem války byl uschován a u příležitosti 750. výročí založení Drážďan v roce 1956 se opět vrátil na své původní místo. Udělejte teď malou odbočku do Muzea lidového umění v západním křídle loveckého dvorce (německy Jägerhof) (19), který je nejstarší dochované renesanční stavbou v Drážďanech. Naproti, ve dvou impozantních budovách, se nachází sídlo Saské státní kanceláře (vlevo s korunou, vybudována 1900-04) a Ministerstva financí (1890-94). Po ulici Hauptstraße se teď vrátíme zpět na náměstí Albertplatz. Ve velkém rondelu náměstí vynikají dvě monumentální kašny, navržené v roce 1894 Robertem Diezem. Vlevo se nachází malé interakční muzeum věnované Erichu Kästnerovi, který se zde v bezprostřední blízkosti v roce 1899 narodil. Na jihovýchodním okraji, na rohu ulice Georgenstraße, září opět v nové kráse novobarokní pískovcová fasáda vily Eschebach. Nahlédněte i do vnitřního prostoru s rekonstruovanou secesní ocelovou konstrukcí starého palmového skleníku, který je dnes upraven pro zákazníky banky. Řadu domů na severní straně převyšuje první drážďanská výšková budova, postavená v roce 1929 na rohu ulic Antonstraße/Königsbrücker Straße. Hned vedle označuje malá pyramidová budova vrt pro artéskou studnu. Podzemním potrubím se dostává voda do vlastní studny na druhé straně ulice. Návrh ve tvaru kruhové svatyně pochází od Hanse Erlweina (20). Několik kroků odtud se nachází pomník spisovateli Erichu Kästnerovi.
Zde začíná čtvrť Äußere Neustadt, česky Vnější Nové Město. Atmosféru předválečných Drážďan necítíte snad nikde tak silně jako v této čtvrti. Byla založena v 19. století za bývalými městskými hradbami. V půvabné směsi reprezentativních tříd a úzkých uliček, honosných měštanských domů a tichých zadních dvorů si dodnes zachovala svou původnost. Velká čtvrť z gründerského období mezi ulicemi Bautzner Straße a Prießnitzstraße, Bischofsweg a Königsbrücker Straße žije z protikladu již láskyplně restaurovaných budov a starých chátrajících domů, elegantních barů a svérázných pivnic, oblíbených hospůdek a restaurací s mezinárodní kuchyní v okolí Alaunstraße a Luisenstraße. Kuchyně, ať španělská, francouzská, turecká či italská tu nezná zavírací hodinu. Také se tu etablovala alternativní kulturní scéna: např. projektové divadlo a řada malých galerií.
Neoficiálním symbolem čtvti Neustadt je pasáž „Kunsthofpassage“ (45), nacházející se mezi adresami Alaunstraße 70 a Görlitzer Straße 21-25. Týmy umělců zde vytvořily z pěti propojených dvorů poutavý labyrint pod širým nebem s romantickými hospůdkami, drobnými obchody a dílnami uměleckých řemeslníků. Nyní vede cesta doleva ulicí Alaunstraße. Je dlouhá téměř jeden kilometr a prochází skoro celou čtvrtí Aussere Neustadt (Vnější Nové Město). Vyúsťuje na náměstí Alaunplatz, které sloužilo do roku 1945 jako vojenské cvičiště pěchoty. Nad náměstím ční mezi kasárnami čtvrtě Albertstadt posádkový kostel Garnisonskirche. Zahněte doprava do ulice Böhmische Straße. Je široká pouhých sedm metrů a patří k nejužším ulicím čtvrti Neustadt. Zakrátko se dostanete na náměstí Martin-Luther-Platz.
Stejnojmenný kostel byl vybudován u příležitosti 400. výročí narození reformátora v letech 1883-87 v románském slohu. Reprezentativní domy s fasádami z pískovce a barevných zvonivek lemující náměstí sloužily dřívě jako důstojnické byty. Vlevo za kostelem, v ulici Pulsnitzer Straße, se nachází nejstarší židovský hřbitov (21) v Sasku a středisko židovské kultury HATIKVA (prohlídka hřbitova resp. požádání o klíč, tel. 802 04 89).
Nyní se vraťte na ulici Bautzner Straße a jděte směrem ven z města, neboť byste si v žádném případě neměli nechat ujít mlékárnu bratří Pfundů (Pfunďs Molkerei) (22). Ta je totiž označována za “nejkrásnější mlékárnu na světě”, a to nejen kvůli překrásnému interiéru s obrazy na dlaždicích plnými fantazie, ale i kvůli obrovskému výběru sýrů. Unikátnost mlékárny potvrzuje i zápis v Guinessově knize rekordů. Na závěr prohlídky Vám nabízíme následující varianty: Kdo se chce dostat co nejrychleji zpět do centra města, může jet tramvají. Máte-li čas a chuť, pak podnikněte ještě procházku s nákupy ve čtvrti Neustadt (tj. Nové Město). Najdete zde vše, po čem Vaše srdce touží: elegantní butiky, malé obchůdky, tradiční řemesla, módu pro mladé, galerie umění i vetešnictví. Můžete ovšem sejít i dolů k Labi. Podél řeky s fantastickým výhledem na siluetu města vede cesta zahradou Rosengarten (tj. Růžová zahrada) zpět k Augustovu mostu.

Stáhnout jen textovou verzi bez obrázků jako soubor PDF (55 kB)