Námořní chronometr od Paula Stübnera  © Stiftung Deutsches Uhrenmuseum Glashütte, René Gaens

Nová mimořádná výstava v muzeu hodin v saském městečku Glashütte se věnuje různým provedením a technickému vývoji námořních chronometrů během uplynulých 130 let, zejména úspěchům slavných tvůrců hodinových chronometrů jako byli Fridolin a Paul Stübner, Gustav Gerstenberger nebo Herbert Weydig.

Po celá staletí museli námořníci pozorovat oblohu a provádět náročná měření, aby se při svých námořních výpravách dokázali správně zorientovat. Největším navigačním problémem ale po dlouhá století zůstávalo určení zeměpisných souřadnic, a to zejména poledníků, tedy zeměpisné délky. Až od vynálezu námořního chronometru Johnem Harrisonem (1693–1776) se stala navigace mnohem přesnější a spolehlivější.

Po založení Německé říše v roce 1871 a enormním nárůstem zájmu o mezinárodní obchod stoupl i význam německého námořnictva. Aby se Německo stalo nezávislým na britském dovozu, byl vývoj a výroba chronometrů hnán vpřed. První námořní chronometry z Glashütte tak byly odeslány německé námořní hlídce do Hamburku již v roce 1886. Během dalších 130 let se námořní chronometry z Glashütte proslavily po celém světě.

Ačkoliv dnešní námořní i pozemská navigace funguje přes GPS, zůstává saské Glashütte významným producentem chronometrů. Dalším aspektem německé historie chronometru je spojení Glashütte s Hamburkem. Kromě založení testovacího centra námořních chronometrů tzv. „Deutsche Seewarte Hamburg“ se od třicátých let dvacátého století v roce 1930 podílela obě místa na vývoji i produkci námořních chronometrů. Na observatoři v Glashütte byl později rovněž založen nový výzkumný ústav. Po znovusjednocení Německa bylo toto spojení díky „Wempe Glashütte i/SA“ znovu obnoveno: Observatoř v Glashütte byla restaurována a je tu umístěna výroba hodinek a testování chronometrů.

Společná minulost i současnost „Wempe Glashütte i/SA“ je příležitostí i námětem současné mimořádné výstavy v Německém muzeu hodin Glashütte. Muzeum dokládá vývoj námořních chronometrů řadou exponátů, dokumentů a historických fotografií. Technické a konstrukční vlastnosti těchto hodinek jsou návštěvníkům snadno a srozumitelně vysvětleny přímo při jejich řemeslné výrobě. Praktické využití námořního chronometru na moři je prezentováno multimediálně.

Výstava se koná od 17. června do 20. listopadu 2016 v německém muzeu hodin v saském městečku Glashütte. Katalog k výstavě je možné zakoupit za 6,50 euro v muzeu nebo online.

Hlavní informace

KDY: otevřeno denně 10–17 h | 17.06.–20.11.2016

KDE: Deutsches Uhrenmuseum Glashütte | Schillerstraße 3 a | D-01768 Glashütte

VSTUPNÉ Dospělí 6,- € | snížené 4,- € | do 6 let zdarma | rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) 12,- € | slevy pro skupiny nad 10 osob | Česká brožura ke stále výstavě 3,50 € | český, anglický, německý a čínský audioguide na stálou výstavu | německé a anglické popisky exponátů

www.uhrenmuseum-glashuette.com (DE | EN) | český profil www.drazdany.info/glashuette (CZ)

Fotogalerie

Námořní chronometr od Paula Stübnera © Stiftung Deutsches Uhrenmuseum Glashütte, René Gaens

Německé muzeum hodin © Stiftung Deutsches Uhrenmuseum Glashütte

Německé muzeum hodin © Stiftung Deutsches Uhrenmuseum Glashütte

Německý text

Das Deutsche Uhrenmuseum Glashütte widmet seine neue Sonderausstellung den verschiedenen Ausführungen und technischen Entwicklungen Glashütter Marine-Chronometer in den vergangenen 130 Jahren und den Leistungen berühmter Uhrmacher und Chronometerhersteller wie Fridolin und Paul Stübner, Gustav Gerstenberger oder Herbert Weydig.

Über Jahrhunderte behalfen sich die Seeleute mit der Beobachtung der Gestirne und einer allgemeinen Wegmessung mittels Logscheid, um sich auf See zu orientieren. Dabei war die Bestimmung des Längengrades eines der größten navigatorischen Probleme. Erst mit der Erfindung des Marine-Chronometers durch John Harrison wurde die Navigation wesentlich präziser und zuverlässiger. Mit der Gründung des Deutschen Kaiserreichs 1871 und dem steigenden Interesse am internationalen Handel gewann auch die deutsche Marine an Bedeutung. Um sich von englischen Importen unabhängig zu machen, wurde die Herstellung von Chronometern maßgeblich gefördert. 1886 wurden die ersten Marine-Chronometer aus Glashütte zur Prüfung an die Deutsche Seewarte Hamburg geschickt. In den darauffolgenden 130 Jahren haben viele Innovationen und technische Verbesserungen das Glashütter Marine-Chronometer international bekannt und erfolgreich gemacht. Obwohl heute die Navigation weltweit per GPS erfolgt, bleibt der Standort Glashütte in Sachsen ein wichtiger Produzent für Marine-Chronometer. Die Verbindung Hamburg und Glashütte ist ein weiterer Aspekt der deutschen Chronometer- Geschichte. Neben der Gründung der „Deutschen Seewarte Hamburg“ 1875 als Prüfstelle für Chronometer, wurde ab den 1930er Jahren die gemeinsame Produktion von Marine-Chronometern an beiden Standorten sowie die Einrichtung eines Forschungsinstituts auf der Sternwarte Glashütte gefördert. Nach der Wiedervereinigung Deutschlands wurde diese Verbindung durch „Wempe Glashütte i/SA“ wieder aufgenommen: Die Sternwarte Glashütte wurde restauriert und beherbergt heute die Uhrenproduktion und eine Chronometerprüfstelle. Diese gemeinsame Vergangenheit und Gegenwart nimmt „Wempe Glashütte i/SA“ zum Anlass und unterstützt die diesjährige Sonderausstellung des Deutschen Uhrenmuseums Glashütte. Das Museum stellt die Entwicklung der Glashütter Marine-Chronometer mit zahlreichen Exponaten, Dokumenten und Fotografien im historischen Kontext dar. Dabei werden die technischen und konstruktiven Besonderheiten dieses Uhrwerkes dem Besucher in handwerklicher Kulisse leicht verständlich präsentiert. Der praktische Einsatz der Marine-Chronometer auf See wird multimedial erlebbar gemacht. Die Sonderausstellung ist vom 17. Juni bis zum 20. November 2016 im Deutschen Uhrenmuseum Glashütte zu besichtigen. Ein Begleitband zur Ausstellung kann für 6,50 Euro im Museums- oder Online-Shop erworben werden.